|
|
Podofylotoxin v jalovci virginském (Juniperus virginiana)
Olšar, Jiří ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kastner, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Jiří Olšar Školitel: doc. PharmDr. Tomáš Siatka, CSc. Název diplomové práce: Podofylotoxin v jalovci virginském (Juniperus virginiana) Tato se práce se zabývá optimalizací extrakčního postupu pro stanovení obsahu podofylotoxinu v jehličí jalovce virginského. Byly použity tři metody: extrakce v ultrazvukové lázni, extrakce na třepačce a macerace za chladu. U metod byly sledovány i parametry, které mohou mít vliv na vlastní extrakci podofylotoxinu jako například délka extrakce, teplota a extrakční činidlo. Jako nejvýhodnější se jeví extrakce v ultrazvukové lázni za použití methanolu nebo kombinace fosforečnanového tlumivého roztoku a ethyl-acetátu jako extrakčních činidel.
|
|
| |
|
|
Optimalizace GC/MS metody stanovení silyl derivátů lignanů
BEDNÁŘ, Jan
Hlavním cílem této práce byla optimalizace GC-MS metody pro stanovení trimethylsilyl (TMSi) derivátů dvou modelových lignanů - hydroxymatairesinolu (HMR) a enterolaktonu (ENTL). Optimalizace zahrnovala validaci vlastní GC-MS metody, porovnání vhodnosti vybraných derivatizačních činidel a ověření stability TMSi-HMR. Ukázalo se, že TMSi-HMR a TMSi-ENTL nemají lineární kalibrační křivku. Nejvhodnější aproximací kalibračních křivek TMSi-HMR a TMSi-ENTL se ukázal být polynom druhého řádu a byl tak použit pro validaci. Aktivované N-Methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamidy I a II (Sigma Aldrich) byly vybrány jako nejlepší volba pro derivatizaci směsi HMR a ENTL. Ukázalo se, že TMSi-HMR je při pokojové teplotě možné skladovat pod dobu 3 dní. Při teplotě -80 °C je pak možné ho skladování po dobu 90 dní.
|
|
| |
|
|
Přírodní zdroje lignanů v naší potravě
NĚMEC, Petr
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou lignanů (fytoestrogenů) v naší potravě. Úvod práce je zaměřen na charakteristiku lignanů, které patří mezi ne ještě zcela prozkoumanou skupinu látek, obsažených v různých částech rostlin. V práci je podán přehled nejvíce využívaných plodin (sója, len a obiloviny), ze kterých bylo izolováno velké množství lignanů a dalších látek s estrogenním účinkem. Dále jsou v práci uvedeny přehledy látek obsažených v plodinách a mechanismy jejich působení v lidském organismu. Jejich využití je velice prospěšné v prevenci závažných takzvaně civilizačních chorob. Na konci práce je poukázáno na různé metody separace lignanů z rostlin.
|
|
| |
host ::
RSS.